METALOVÝ HATECLUB #5: METAL V ČESKÝCH TELEVIZÍCH

Hodně, hodně nahlas. Hodně, hodně rychle. A hodně, hodně dementně. Způsob, jakým české televize - a teď myslím komerční i veřejnoprávní - informují o tvrdé muzice u nás, je žalostnou ukázkou toho, do jak absurdních výšin může v určitých případech zajít level mediální stereotypizace. Nejsem úplnej idealista, který by dnem i nocí snil o tom, jak nás česká televizní tvorba začala v oblasti metalu zásobovat sociálně-kulturní osvětou s antropologickým přesahem. Jde mi o určitou úroveň. Probůh, dejte mi aspoň tu základní úroveň. Vždyť tohle je humus.


Metal v českých televizích, to je obvykle přehlídka věčně nachcanejch negramotů, co vypadaj jako nájemníci nejbližší autobusové zastávky a jejich intelektuální rozvoj zakotvil mezi slovy voe a čůrák, což se s omezeností sobě vlastní pochopitelně nebojí ukazovat ani před zbytkem národa. Člověk má najednou pocit, že komunita, v níž se dnes a denně pohybuje, vlastně ani neexistuje. Veřejnosti se tady neprezentuje žánr v jeho celistvosti a vrstvách, ukazuje se jenom mokvající vřed na jeho tváři - smutné panoptikum vlastního zmaru a naprostého nezájmu metalu vtisknout maličko přívětivější rozměr.

Občas si říkám, jak si vypadá běžná redakční porada v českých televizích, když přijde na reportáž o metalu.

Hele, Standa, tvůj táta je docela bigbíťák, ne?
Jasně!
No vidíš, tak si zkus vzít ten metal.
Já to ale vůbec neposlouchám.
Řek sem, že si vezmeš metal.
No jo...

A tak Standa vyráží do ulic, kde se s investigací sobě vlastní ptá paní Alžběty (ročník 1938), jestli někdy slyšela o metalu, načež mu paní Alžběta řekne, že sice jako vůbec neví, co to je, ale určitě za to může pravičácká svoloč s démonem Kalouskem, který jí krom toho ukrad taky protézu a ona teď baští jenom polívky. Standa je vlastně spokojenej, protože teď disponuje záznamem, kde vedle sebe padnou slova démon a metal, s čímž se ve večerních zprávách bude dále hezky pracovat. Tadá! Reportáž je ready!


Nepočítáme-li těch pár zbloudilých pokusů, co se povalují okolo textu, metal v českých televizích prakticky neexistuje. Je na okraji zájmu, nikdo mu nerozumí a jakožto téma, na nějž je nahlíženo skrze kulturu alkoholiků, polodementů a mániček, už nemá co nabídnout. A tak to nejspíš i zůstane, dokud nepřijde někdo, komu se podaří z metalu sejmout nechutnou slupku buranství a pošle na obrazovky opravdovou sondu do světa tohoto půvabného žánru. Ač je to k nevíře, tvrdá hudba má ve svém středu i pár inteligentních a bystrých duší, jimž by rozhodně neuškodila špetka pozornosti. Snad se dočkáme.

Proč je nenávidím?

- Protože z nás dělají partu vylízanejch hovad. 

Dá se s tím něco dělat? 

- Stalkovat před domem Lucky Borhyové a požadovat nápravu!