a

čtvrtek 20. dubna 2017

Jinjer jsou lepší než Arch Enemy. Paramore než Linkin Park

Nad pěveckými kvalitami Táňy z Jinjer jsem se krátce rozplýval už včera na Facebooku. Ta holka je prostě fenomén, kterému v současnosti na metalové scéně může v řadách žen sotva někdo konkurovat. Video k singlu "Pisces" je civilně intimní, plné emocí a nádherně vygradované - zkrátka jak to má být. Jinjer tady vlastně demonstrují všechny kvality, které jim - ať už live nebo studiově - dodávají na půvabu. Srovnání spanilými ženštinami vedených kapel dopadá špatně zejména pro soubor divadelníků z Arch Enemy, jejichž do puntíku secvičená estráda na loňském Brutalu patřila k nejbolestivějším koncertním zážitkům, jaké jsem měl kdy možnost absolvovat, a s autenticitou si tykala asi tolik, co běžnej plzeňskej fotbalista s hnutím straight edge. Komicky vyznívajícím a zjevně před zrcadlem pilovaným mačo-pózám Angely se musím smát ještě teď. Že mě pak ignorovala během našeho setkání, je už jenom takovej bonus. Brrr. Tánička vede!



Tohle je pop. A není špatnej. Teda v rámci možností. Paramore si konečně přestali hrát na rockovou kapelu, což jim, ehm, stejně moc nešlo, a naplno rozvíjejí svůj rádiově-hitovej potenciál, kterej demonstruje i včerejší singl "Hard Times". Nenáročná a krajně nablblá jednohubka, na niž si zítra dost možná nevzpomenu, ale dneska mě její hravá naivita a pozitivní vibrace baví. I v tomhle případě je nasnadě vcelku jednoduché srovnání: Na jedné straně ční Linkin Park, kteří pop prezentují jako sled sladkobolnejch pičovin a patosu v tom nejotranějším balení. A pak jsou tady Paramore, kteří, vědomi si svých limitů, skončí u feel good koniny s veselým a pestře vybarvičovaným klipem. Někdy stačí tak málo. Jo, stačí pár orosenejch na Rock For People, kam Paramore v létě přijedou, a skotačíš před pódiem jako divej!