a

neděle 4. prosince 2016

METALOVÝ HATECLUB #20: TUZEMSKÉ WEBY O METALU

Když mi bylo asi 14, 15 nebo 16, žil jsem v bláhové představě. Vysnil jsem si, že založím a povedu největší metalovej web u nás. Jo, mělo se to jmenovat Rockmetal.cz (cenu za originalitu získává...), fungovat na fakt vysokejch standardech a obsahovat fičury jako třeba krajně promyšlenej systém diskuzí, interaktivní hodnocení čtenářů, na základě toho pak žebříčky top desek roku, dekády, všech dob a podobně. Prostě ráj pro všechny máničky a rockové nadšence. Jenže... jenže to nějak technicky selhalo, jak už to tak bejvá, protože jedinej člověk, na nějž jsem se kdy moh fakt spolehnout, jsem já sám. A proto jsem pak taky na všechny nespolehlivé ajťáky, progiše a další fušéry hodil nemilosrdnej výtrus a rozhodl se vydat na sólo dráhu. Což dělám doteď. 

Vo tom ale vlastně ani mluvit nechci. Byl to jenom takovej oslí můstek k tomu, že i já měl kdysi tendence zakládat komplexní metalovou sajtu, kde sice na jednom místě najdete úplně všechno, zároveň ale bude tak rutinní a názorově prázdná, až běda. Přesně tak dnes vidím drtivou většinu tuzemskejch webů o metalu - a muzice obecně. Taková bezpečná a sterilní oáza ničeho, kde se bezbřeze papouškuje jeden a ten samej prefabrikát, kde mladí nadšenci do zemdlení překládají metalové newsy ze zahraničních webů, aby pak zjistili, že už je před nimi přeložilo dalších 18 jejich kolegů, kde vás Jarda z Prdelákova informuje o tom, kolik procent teda dá nové desce Metallicy, přičemž nakonec zakotví někde na čísle 78,6 %, což je jako kurva zajímavý, že za užití jakejch vzorců a aritmetickejch kulišáren asi k tak exaktnímu číslu přišel, a kde vás v neposlední řadě zasypou tunou tiskovejch zpráv o tom, že legendární kapela Traktor vydala nejsilnější desku své kariéry a klukům z Harleje se daří jako nikdy předtím, a proto teď pojedou prestižní turné pro kravínech a prasečincích napříč Rumunskem.

Tím si nechci hrát na haura a říkat, že to dělaj všichni špatně. Je tady spousta šikovnejch lidí a dravejch psavců, od nichž si tu a tam rád přečtu recku, článek nebo... chtěl jsem říct zamyšlení... jenže právě to se u nás moc nenosí. Tupá novinářská rutina tady dává zle na frak snaze prezentovat svůj názor - byť odvážný, byť možná mylný. Jo, asi jsem vejtaha a možná sebestřednej kokot, vždycky mi ale šlo o to, aby měl například tenhle seriál článků - krom humorného podtónu, ostřejšího výraziva a trochu uvolněnější stylizace - taky přesah. Jo, přesah. To bude asi to slovo, co celou dobu hledám. Že tahle povídání nikdy nekončí nicneříkajícím "oni jsou kokoti", ale přesah hledajícím "oni jsou kokoti, protože... a nemuseli by být, kdyby...". 

Jde zkrátka o to, že české metalové weby tvoří jeden uniformní vesmír, kde je zatraceně složité najít jednu hvězdičku, jíž byste se měli držet, protože kamkoliv přijdete, čeká vás de facto porce téhož. Recenze od lidí, u nichž zatím netušíte, proč by vás měli zajímat. Novinky o věcech, které jste na Facebooku z anglického originálu četli už před hodinou. A reporty z koncertů, co vás akorát naserou, protože jste tam zase nebyli. Vyvolá-li tenhle hateclub řetězovou reakci rozzuřenejch webmasterů a redaktorů hájících si svoje teritorium, budiž to první krůček za podnětnější metalové psaní u nás.