Popkornový král Michael Bay, který - jak sám vtipně poznamenává - nepřišel léčit rakovinu, ale bavit lidi, se po mnoha letech opečovávání své autobotí značky Transformers rozhodl pro chvilku oddychu, kterou vyplnil natáčením "komornějšího" snímku Pot a krev, na nějž myslel už pěknou řádku let a studio se svými žádostmi bombardoval tak dlouho, až svolilo k uvolnění několika málo desítek milionů dolarů k jeho realizaci. A není divu, ono investovat peníze do snímku o skutečné události, kdy parta extrémně vypatlaných bodybuilderů, co si vyložila americký sen tak nějak po svém a začala v polovině 90. let unášet, brutálně mučit a následně konfiskovat boháče na Floridě, už chce trochu odvahy (minimálně kvůli tomu, že rodinám obětí tím rozhodně radost neuděláte).
Pot a krev je Bayův film každým coulem. Žádní naštvaní producenti, kteří mu dýchají na záda a blokují kvůli snaze o politickou korektnost jeho bizarní náhled na svět. Zde hrajeme čistě podle režisérových pravidel, což znamená, že nám je servírovaná totálně ujetá a minimálně za posledních několik let rozhodně neviděná gangsterka, kde je - v souladu s Bayovým humorem - všechno pokud možno dotaženo do maximální míry absurdity a vulgárnosti. Hlavní hrdinové jsou proto vyšinutí kulturisti s IQ záchodového prkna, jejich první obětí přivandrovalý židovský boháč vlastnící obchod s potravinami, každá holka na ulici topmodelka, a pokud není topmodelka, je naopak morbidně tlustá a brýlatá, homosexuálové jsou automaticky v růžovém puloveru navlíknutí pracovníci Pražské teplárenské a takto byste mohli pokračovat. Já s tímto přístupem nikdy problém neměl a souložící krysy v Mizerech 2 jsem si užil už tehdy (uf, to zní divně). No, a teď tento mustr zkuste natáhnou do prostoru dvou hodin.
Samostatnou zmínku si rozhodně zaslouží také ústřední dvojice napumpovaných zločinců, které s gustem zvárnili Mark Wahlberg a Dwayne Johnson. Obzvlášť přerostlého Rocka, který celý film lavíruje mezi vírou v Ježíše Krista a tunami vyšňupaného kokainu, je radost sledovat a svým výkonem potvrzuje, že v Hollywoodu rozhodně není jenom kvůli své neskutečné muskulatuře (takových už bylo a dnes jim je v 99% případů konec někde v rumunských videopůjčovnách).
Pot a krev je nesmírně složité popsat, což je vlastně důvod, proč jde o tak geniální film. Nejde o film akční, jelikož jsou v něm zhruba dvě větší akční scény. Nejde ani o komedii, protože vám fórky zhořknou, až zjistíte, jaké partě vyšinutých hovad, která se například neštítí své oběti rozčtvrtit a následně ruce grilovat venku na zahradě, aby znemožnila odebrat otisky prstů, jste během filmu kibicovali. Nejde ale ani o typickou gangsterku s dramatickým nádechem, protože Bay zkrátka filmy, co by se braly až příliš vážně, nejspíš točit neumí a podle všeho ani nechce. Jde o dvouhodinovou steroidovou jízdu, kterou Bay obdařil svým maximálně dynamickým přístupem, vizuální patinou, z níž nebudete moct spustit oči, a ochotou zachytit tragickou skutečnost tak, že se budete jednu polovinu času smát a tu druhou uvažovat nad tím, jestli jste se proto ve světle hrůzných zločinů trojice nabobulovaných freaků náhodou nějak neprovinili.
Jak by řekli sportovci - tohle šlo od srdíčka. A na finálním produktu je to sakra znát. Nikým nekrocený Bay předkládá nadnesenou pecku končícího léta, s níž bude spokojen každý, kdo vyznává fitness, černý humor, dravost za kamerou a největší hudební hity 90. let. Kupte Kreatin, popadněte železa a hlavně doufejte, že vás nikdy nenapadne jít za americkým snem způsobem, jakým to udělal Daniel Lugo. Smutný příběh vaší debility by totiž znovuzrozený režisér musel přetavit v další uvolněnou žánrovou krasojízdu.
Žádné komentáře:
Okomentovat