a

pondělí 11. dubna 2016

Reunion Guns N Roses je podle všeho dost boží

Já to říkal, já to říkal, já to říkal. A říkal jsem už, že jsem to říkal? Zatímco internetová armáda všeznalejch disskutérů odstřelila reunion Guns N Roses ještě dřív, než k němu vůbec došlo, my modří jsme moc dobře věděli, že tahle věc může vedle totálního fiaska dopadnout taky grandiózním úspěchem.

Nu a zatím to vypadá, že možnost bé je správně. Pravda, doteď kucí odehráli jenom 3 koncerty, obecný konsenzus ale ještě pár týdnů zpátky pracoval s předpokladem, že touhle dobou budou Guns už zase rozklížení a smát se jim bude celej rockovej svět. A ono je to přesně naopak - nejenže se Slash a Axl ještě nestihli poškorpit, ale jejich koncerty vypadají a hlavně znějí přesně tak, jak si jejich fanoušci (včetně mě) představovali ve svých nočních polucích. Prostě paráda.

Takže máme na pódiu Slashe, kterej je prostě božan a jehož stage presence byla vždy unikátní, dále tam máme Duffa, kterej je prostě Duff a bez něhož by to nebylo vončo, no a hlavně tam máme Axla, kterej zní nejlíp za poslední dekádu (dvacetisekundovej ryk odpalující Welcome To The Jungle dává dokonce vzpomenout na jeho vrcholnou formu), což čekal po vyloženě tragickejch posledních letech fakt málokdo. Když pak tuhle trojku navíc přijde na pódium podpořit starej kámoš Sebastian Bach, máte pocit, že jste zpátky v ranejch devadesátkách.

Půvabné přitom je, že i jinak krajně nehostinné prostředí trollů v diskuzích na Blabbermouthu - nebo jiných, podobně stylizovaných stránkách - rázem opatrně přiznává omyl, či rovnou pěje chválu.

Takže přehrávejte videa níže a modlete se za schopného promotéra, kterej tenhle kolos přitáhne k nám. Nikdy totiž nevíte, kdy Axlovi zase jebne.

A pokud jebne, taky dobře. Rock má být nebezpečnej a s Guns aspoň nikdy nebyla nuda.

Tečka.



Žádné komentáře:

Okomentovat