METALOVÝ HATECLUB #12: KDYŽ METALISTI NERESPEKTUJÍ JINÉ ŽÁNRY

A víte, že jsem přesně tohle dělal taky? Když mi bylo 12... a 13... a 14... a 15... vlastně jsem z toho vyrostl až nedávno. Bylo to ještě pár let zpátky, kdy jsem si pustil Kateřinu Perry a cítil u toho takovej ten nepříjemnej pocit, že tohle by se mi přecá líbit nemělo a jak je jako možný, že ten playlist točím už potřetí a pořád nemám dost. Guilty pleasure, říkaj tomu soudruzi v USA. Nikomu jsem samozřejmě neřekl ani slovo, vždyť by šlo o potupu a pěknou podpásovku celé metalové komunitě. Dneska už na přetvářky seru. Svůj coming out - říkaj tomu soudruzi v USA - jsem prodělal a jsem konečně svobodnej.

Rap není cajk, protože je to prostoduché žvanění do mikrofonu. Pop není cajk, protože se podbízí trendům. Dechovka není cajk, protože je pro důchodce a gerontofily. Disko není cajk, protože na něj v klubech trsaj buzničky a lolitky. Dubstep není cajk, protože je to umělej prefabrikát zplozenej laptopem. Cajk je jenom metal, protože my jsme přece ta elita, co si může jako jediná dovolit kázat vodu a pít víno - co si hraje na odstrkovaný underground a přitom po téhle roli zcela vědomě baží, aby se mohla opájet vlastním pocitem jinakosti a jedinečnosti.

Jo, teď jsem si asi malinko naběh, páč můj Facebook na podobně elitářském přístupu k výlučnosti metalistů a podřadnosti všeho ostatního tak nějak stojí. Komu ale nedochází, že jde o nadsázku a mnohdy cílenou karikaturu, která má v podstatě jedinej cíl, a to nachytat lajky, ten si nejspíš doteď myslí, že svůj dnešní pozdrav "Mír, lásku a kokain všem - i dětem" myslím taky vážně. Prostě nonsens.

Můžete si ujíždět v jednom hudebním stylu a zbytek ortodoxně ignorovat. Bůh chraň, aby vám kdokoliv bral tohle právo. A klidně vám v tom vašem betonovém skleníku může být zatraceně fajn. Pokud se sami srovnáte s tím, že tak trochu připomínáte ten ohranej příběh o Platónově jeskyni, kde si Dežo udělal piknik, protože rezignoval na to, že by mohlo být venku ještě líp (ačkoliv venku svítilo sluníčko, bylo krásnejch pětadvacet a okolo chodily modelky v minisukních, zatímco v jeskyni mu Demeterka vyvářela spoďáry a krutě to páchlo), vlastně k vašemu přístupu nemám nejmenších námitek. Horší je, když tohle vnímání začnete agresivně cpát svému okolí.

Já prostě jenom nesnáším ty kecaly, co apriori hejtujou všechno, co není metal, protože žijí v alternativní realitě, kde existuje jenom jeden správnej druh muziky. Kteří vás za to, že jste si dovolili někam nasdílet svůj oblíbenej rapovej track, klidně odsoudí, vyhodí z přátel, vymočí se vám do schránky a rituálně obětují jednu ze svých činčil. Kterým nevysvětlíte, že muzika se dělí jenom na dobrou a špatnou, že proklínanej pop může být z hlediska formy i obsahu vrcholnou magií a že celej jejich balíček žánrových klišé patří leda tak do hajzlu. Jejich ignoranství a chuť dělat rozhodčího opravdovosti je nechutná pozéřina, s níž nechci mít nikdy nic společného. Tečka.

Proč je nenávidím? 

- Páč jsou většinou nejhlasitější hlásnou troubou ignorantství a debility.

Dá se s tím něco dělat? 

- Ignorovat to ignorantství a jet si svoje.